Zpravodaj:

  • Tak jo, vážení, opět jsem změnila design. A tentokrát tu asi zůstane delší dobu, protože se mi líbí. :) Holt mám Danteho ráda.
  • A ještě jedna věc. Mimo knih tu jsou taky herní tipy a triky, co jsem sama z her vyzjistila. A doufám, že vám to pomůže. :)

Duben 2010

Thomas Brezina - Dotek anděla

16. dubna 2010 v 14:34 | AnnElfwind |  knihy

Dotek anděla
Populární zpěvák Matt M má mít koncert na Trafalgar Square a potom párty v hotelu, který na náměstí je. A v hotelu pracuje nevlastní teta patnáctileté Amy, která Matta naprosto a bezvýhradně zbožňuje. Teta amy dovolí jít do hotelu, protože tam Matt bude a Amy chce jeho autogram.
Matt má ale toho dne ráno interview s reportérkou Louisou Nisonovou a ta zavede řeč na téma jisné Naomi. Matt se rozčílí a celý den je napružený. A poslední kapka přeteče, když v hotelovém pokoji na Trafalgar Square narazí na svého manažera Roberta Daltona, kterého viní z toho, že Louisa věděla o Naomi. A Matt začne být nepříčetný.
Když osoba, kterou Amy nadevše zbožňuje vtrhne do místnosti, kde Amy leští sklenice, celá šílená, Amy se nejprve lekne. Potom ale Mattovi vyčte, že ji zklamal. Nato se ten sebere a vyběhne z hotelu zadním vchodem, kde čeká jeho auto.
Amy uteče domů a potom se v televizi dozví, že měl Matt nehodu. Následující noci se u její postele oběví anděl s černými křídli. Tím andělem je Matt.
Amy zjistí, že je jediný člověk, který anděla Matta může vidět. A smíří se i s tím, že je jediná, kdo mu může pomoci. Aby se Matt probudil z komatu, musí mu zbělet křídla, jenže je to zapeklitý oříšek.
Navíc v Amyině škole se má pořádat ples. A ještě k tomu jim ředitel určil, že mají odpracovat deset hodin dobročinných prací. Amy se rozhodne, že bude s Tanjou navštěvovat dívku, která nemluví. Nikdo neví proč. Amy se tam něco zdá divné, takže když už Matt začíná být zoufalý a myslí si, že mu křídla nezbělejí v termínu, pošle ho Amy tam.
Předtím se na ni ještě ovšem sesipou reportéři, takže jim utíká. Ovšem nakonec jí Matt poradí, ať si domluví interview s Louisou Nisonovou a že u toho má být taky jeho manažer Robert Dalton. Stane se a s Mattovou pomocí vypráví Amy příběh o tom, co se vlastně v hotelu na Trafalgar Square seběhlo, že Matt vyrazil za Naomi, ale že měl nehodu.
Amy se pak za naomi vydává. Společně s Louisou a Robertem Daltonem. A samozřejmě Mattem, který je jako anděl doprovází. Povede se jim ji zachránit před krutým člověkem, u kterého žije. A díky tomu Mattovi zbělají další pera na křídlech, ale stále to není dost.
Amy je donucena se na chvíli uklidit z Londýna do Skotska, aby jí dali pokoj fotografové, ale ještě poradí Mattovi tu věc s tou němou dívkou. Matt se tedy vydává to Jacquellinina domu a snaží se zjistit, proč nemluví. Zjistí, že má hrůzu z pokoje, ve kterém se žehlí. A snaží se zjistit proč.
Nakonec se mu s ní povede navázat kontakt ve snách a řekne jí, aby nakreslila, co se jí stalo. Jacquelline to udělá a vyjde na světlo, že ji sexuálně obtěžoval její otec. Jacquellin a její maminka od něj tedy odejdou. Odveze je sanitka a první slovo, které Jacquellin pronese je Maminko.
Nicméně ani to nestačí. A zdá se, že Matta nakonec návrat mezi živé nečeká. Na řadu přichází ples v Amyině škole. Když dívka na ples odchází, zanechá na klavíru lístek se zprávou, že by si s Mattem chtěla zatancovat. A proč tu zprávu nechá zrovna na klavíru? Protože tam jednou spolu zpívali. Tedy, Matt zpíval a Amy hrála.
Sejdou se tedy na plese a v prázdné učebně hudebky se jim splní to, co chtěli. Mohou se jeden druhého dotknout. Matt ji políbí, jenže pak kouzlo okamžiku pomine a Matt zmizí. Amy tedy jde zpět na ples, ale je smutná. A dává svoje emoce najevo tancem.
Matt se vrátí nad oceán, kam ho brali jeho rodiče, když byl malý. Tedy, jeho adoptivní rodiče, protože jeho pravou matkou je právě ta Naomi. A tam jim nakonec odpustí. Celý příběh končí tak, že Amy volá Tanja, aby si pustila televizi. Když to udělá, dozví se, že Matt se probral z komatu a že zpívá o andělovi jménem Amy.

Robert Asprin - Zrýdný mýtus aneb jak se to málem nevyplatilo

4. dubna 2010 v 22:57 | AnnElfwind |  knihy
Zrádný mýtus, aneb jak se to málem nevyplatilo
Tento díl začíná tak, že se Skeeve snaží vplížit zpět do domu, protože se odtamtud vyplížil bez svých osobních strážců. Nicméně, nepodaří se mu to, protože ho zmerčí právě jeden z nich.
A ten mu řekne, že ten druhý se právě hádá s Aazhem o tom, že nechal utéct zákazníky. Teda, potom, co ho vypeskuje za to, že byl venku sám.
Skeeve se teda vydává uklidnit hádku a dozví se přitom, že ti tři, kteří zmizeli, vlastně z přijímacího pokoje nikdy neodešli. A tady si Skeeve uvědomí, že místo dvou cest ven, jsou vlastně tři. Ještě tam jsou dveře za závěsem. Které vedou do nějáké neznámé dimenze.
Mno, pak se do toho připlete nějáká kontrolová organizace, která říká, že je předpis, který říká, že Skeeve a ostatní mají za ty tři odpovědnost, protože byli v jejich domě a taky, že ti tři byli součástí jakýhosi podvodu.
Jsou tři možnosti, buď se naše parta vystěhuje z bazaru na Pakle a už tam nebude mít přístup, nebo můžou zaplatit částku a pokutu, kterou mají ti tři na svědomí, což není po chuti Aazhovi, nebo ty tři můžou přivést, aby se ze svých zločinů zodpovídali sami.
Samozřejmě, že vyhraje tahle možnost, jenže, Aazh se rozhodne, že půjde do neznámé dimenze sám a knockoutuje Skeeva ranou do hlavy. Když se Skeeve probere, sklání se nad ním Marfa a Aazh je pryč. Rozhodnou se tedy nějákou dobu počkat, jestli se vrátí zpátky i s uprchlíky, jenže čekají několik dní a nic. Rozhodnou se tedy, že se za ním vydají. A sice, vydají se tam Kvido, Marfa a Skeeve. Frigo počká na Tanandu a Kulíka, aby je pak poslal za nimi.
Pak se tam oběví jedna taková dívka a řekne jim, že Aazh je odsouzen za vraždu. A kdesi cosi. Nakonec se ukáže, že dívenka je jednou z těch uprchvílků, díky kterým se do tohohle maléru vlastně celá prata dostala.
Domluveno dojednáno, vyrážejí ti tři na cestu. Nejdřív nikoho nepotkají, ale pak se tam objeví takoví dva a zjistí se, že jsou ve světě upírů. A když je Skeeve chce zamaskovat, aby taky vypadali jako upíři, zjistí, že jsou tam jenom velice slabé siločáry a že je tudíž prakticky bez magie.
Něják to ale zvládnou a dostanou se do města Krv. Tam najdou dispečera, ke kterému je navedli ti dva, které potkali cestou. Ten vyslechne jejich problém a poradí jim, aby vyhledali Hafhaf Škrábaly. To jsou vlkodlaci a jsou prý výborní ve stopování. Jak řekne, tak udělají.
Jenže na cestě za Hafhafy je znovu zastihne ta holka. Chce mluvit se Skeevem a toho se jí dostane. Nakonec od ní Skeeve vymámí šáteček, dozví se, že ten dotyčný upír, kterýho měl Aazh zabít, je stále naživu a že ho dívka opravdu nemíní vydat. Ještě než dívka zmizí, prozradí, že se jmenuje Leona.
Naše skupinka tedy pokračuje k Hafhafům, kde se snaží vyřešit problém, Hafhafové jim nakonec doporučí vlkodlaka Pepiho. Nicméně, strhne se všechno možný, protože u Hafhafů na půdě se ukrýval právě ten upír, kterého hledají - Viky. Samozřejmě upláchne.
Jenže, Pepi je daleko. Nicméně Hafhafové slíbí, že ho za nimi pošlou. Skupina se totiž dozvěděla, že Aazhova poprava má být další den o půlnoci. Pro upíry v poledne, protože ti to mají trošku naopak, víme?
No, to je samo sebou, že se ženou zpátky do Krve. A tam přemýšlí, jak Aazhe zachránit z vězení. Vzhledem k nedostatku siločar jsou odkázáni na Marfin létající opasek. A ten je dopraví k vězení, kde Aazhe drží. Jenže, vězení je živé. Je to vlastně kamenná živá dračí hlava.
Naštěstí, Skeevovi se povede nalézt slabinu, když zjistí, že hlava může slyšet. Donutí tedy Aazhe, aby mluvil. Je jedno o čem, ale aby mluvil. A dopadne to tak, že se hlavně začnou klížit oči. V momentě, kdy zívne, Aazh vyskočí a chytí se provazu, který s sebou ti tři mají. Mno, a začnou klesat.
Skončí na zemi. No, Marfa zůstane ve vzduchu, protože ten opasek, jaksi mu holt nefunguje ovládání. Jenže, pak se tam objeví Viky a zaječí, že vězeň utekl. Zběsilá honička v ulicích Krve začíná. A skončí v jedné z těch slepých. Naštěstí se ale ve správnou chvíli oběví Tatanda a Kulík a ti zařvou, že uprchlíci utíkají na opačnou stranu.
A společně se pak všichni vrací k Dispečerovi, kde si zřídili základnu, aby vykoumali, jak lapit Vikyho a dokázat Aazhovu nevinu. Nakonec vyšlou Dispečera Viléma, aby obstaral převleky. Normální, protože nedostatek siločar značně snižuje Skeevovu sílu, víme?
No, a takhle naparádění s Pepim, který konečně dorazil, se vydávají po stopě Leony, jejíž šátek Skeeve získal. A dojdou k takovýmu jakýsimu domu. A do něj jdou ale pouze Tananda, Kulík, Kvido a Aazh. Marfa a Skeeve čekají venku, aby tři uprchlíci nepláchli. Samozřejmě, že přitáhne dav čumilů. A pak Dispečer přitáhne svědky.
Nicméně, pak se boj přesune na střechu, kam Viky vyvleče Leonu. Hodí ji na Aazhe a snaží se uletět, protože narozdíl od těch druhých dvou, je upír. Jenže, přesně ve správnou chvíli se oběví silná siločára a Skeeve je opět schopen použít svoje schopnosti, prakticky naplno. A honička ve vzduchu začíná.
Chvíli to trvá, ale pak se Skeevovi povede Vikyho chytit. A zjistí, že ten upír je sotva starší, než on. A že brečí. (Brečící upír, no viděli jste to?) Mno, tak si sednou, upír na chrliče, Skeeve na střechu a probírají to.
A dopadne to tak, že vlastně nakonec Aazh a Skeeve tu pokutu zaplatí, protože je to mizernejch dvacet zlatejch. No jo no, holt nikoho nenapadlo zeptat se na výši sumy, kteoru tak něják, se kteoru podváděli. A tak to prostě chodí. Jo, ještě, na závěr, Aazh napevno zatluče dveře, které do té mysteriozní dimenze - Limbu - vedou.

Sir Arthur Conan Doyle - Sherlock Holmes: Pes Baskervillský

2. dubna 2010 v 12:45 | AnnElfwind |  knihy
Pes Baskervillský
Za Sherlockem přichází pan doktor Mortimer s podivným případem. Přináší pověst o hrozném psu, který pronásleduje rod Baskervillů. A také přináší zprávy o úmrtí Charlese Baskervilla za velmi podivných okolností. Zemřel prý děsem a díky slabému srdci. Něco ho pronásledovalo.
A doktor Mortimer má strach o Henryho Baskervilla, který se má nastěhovat do rodinného sídla v Dartmooru. Holmes se případu ujímá, ale chce mluvit i se sirem Henrym.
Na druhý den tedy přijdou oba. Rozebírají případ a Holmes se dozví, že Henrymu někdo ukradl úplně novou botu. Domluví se, že se sejdou na obědě, protože Holmes potřebuje jště přemýšlet.
Jenže, místo přemýšlení se Holmes a Watson vydávají za svými klienty a sledují je. Zjišťují, že nejsou jediní, kdo ty dva sleduje. Ovšem Holmes toho dotyčného vyplaší a tak jediné, co ví, je to, že ten muž měl fousy.
Potom si dají oběd a ještě je do toho zapleten dopis, který je vystříhaný z novin. Ukáže se, že bota se vrátila, ale že zmizela jedna stará, černá. Proč asi?
Výsledně je domluveno, že Watson pojede společně s pány do Dartmooru a Holmes zůsatne v Londýně, protože má ještě nějáké případy.
Na konci týdne tedy tři pánové odjedou. Přijedou do Dartmooru a nakonec i na zámek Baskervillů, který na ně ale večer působí velmi ponuře.
Následující den začne Watson navazovat přátelské styky s lidmi, kteří tam žijí. Potká Stapletona, který je přírodozpytec a také jeho sestru. Seznámí se s Franklandem, který má na střeše dalekohled. A uslyší hrozivé vytí psa baskervillského. Se sourozenci Stapletonovými se poté seznamuje i sir Henry a zamiluje se do Stapletonovy sestry.
A aby to všechno bylo ještě komplikovanější, z Princetownu uteče nebezpečný trestanec Selden. Prý se schovává na blatech. Další záhadou je, kam se komorník Barrymore každou noc krade a proč. Watson ho sleduje a zjišťuje, že dává svíčku do okna, ze kterého je vidět celá blata.
Následujícího rána to poví siru Henrymu a spolu se rozhodnou, že to vypátrají. První noc nemají štěstí, ale další ano. Dozvídají se, že trestanec Selden je mladší bratr manželky komorníka Barrymora. Barrymorovi řeknou, že si o tom popovídají následující den a pošlou ho do postele. Sami ovšem vyrážejí na blata odhodlaní trestance chytit. Ovšem nezadaří se jim. Jediné, co zaslechnou, jsou táhlé zvuky, které vydává ta údajná baskervillská psí potvora.
Vrací se tedy s nepořízenou na zámek. Cestou se ale Watsonovi naskytne pohled na postavu s orlím nosem, která stojí na skalisku a za ní je měsíc. Není to nikdo zdejší a dva společníci si jsou jistí, že Selden to být nemůže, protože je od toho místa moc daleko.
Následující den ovšem zahajuje Watson pátrání. Na stopu ho přivede pan Frankland, který mu říká, že viděl chlapce, jak na blata nese jakýsi raneček, patrně s jídlem. Domnívá se, že jde o někoho, kdo nosí jídlo Seldenovi, ale vzhledem k tomu, že Seldenovi nosí jídlo Barrymore, si Watson domyslí, že musí jít o člověka, kterého minulou noc viděl na blatech.
Vydává se tedy v chlapcových stopách a nalézá obydlenou chýši. Jenže nikdo v ní. Jen ten ranec. Prohledá ho a pak čeká, kdy se vrátí neznámý. Jaké je ovšem jeho překvapení, když uslyší Holmesův hlas, jak mu doporučuje, aby z té chýše vylezl, že venku je nádherně.
Watson se tedy dovídá, že Holmes byl na blatech celou dobu a že pátral na vlastní pěst. Ještě, než se Watson vydal hledat člověka, kterého v noci viděl, ovšem šel do Coombe Tracey, kde vyhledal jistou Lauru Lyonsovou, která prý měla mís schůzku se zavražděným sirem Charlesem v hodinu jeho smrti. Ale že na tu schůzku nešla.
Další článek, který tedy zapadá do Holmesovy skládačky. A ještě se Watson dozví, že slečna Stapletonová je ve skutečnosti Stapletonovou manželkou, ne sestrou. Holmes a Watson probírají případ téměř do noci, ale pak se zase ozve vytí psa Baskervillského a také pronikavý výkřik někoho.
Oba dva běží na místo, odkud se to ozývá v domění, že přijdou pozdě a že sir Henry už bude mrtvý. Opravdu najdou mrtvolu, ale když ji otočí obličejem k sobě, zjistí, že to není Henry, ale ten trestanec Selden, který na sobě má staré Henryho šaty, které Henry dal Barrymorovým a ti Seldenovi.
Holmes tedy přikračuje k radikálnímu řešení. Chce to celé rozlousknout již následující den. Ovšem pak k mrtvole na blatech přichází pan STapleton, jeho údiv ve tváři, když zjišťuje, že je to ten trestanec Selden nelze přehlédnout. Holmes povídá, že se oba dva vracejí zítra do Londýna, že v tomto stádiu budou užitečnější tam.
Pak jdou na zámek a tam s Henrym povečeří. V portrétu proradného sira Huga poznají Stapletona, čímž zapadne do Holmesovy skládačky další dílek. A kluh kolem vraha se začíná uzavírat. Mezi Watsonem a Holmesem již není žádné tajemství, že jejich pachatel je Stapleton.
Následující den dají Henrymu instrukce, podle kterých má jít ke Stapletonovým na večeři, tam má jet, ale zpět má jít pěšky. Sami jdou na nádraží, kde kolem páté přijede z Londýna detektiv Lestrade. Jdou k domu Stapletonových a čekají, až odtamtud Henry vyjde. Jenže nepočítají s mlhou.
Henry opouští dům a kráčí po cestě směrem k zámku. Mine úkryt našich tří pozorovatelů a pak to přijde. Holmes uslyší dusot obrovských tlap po cestě. Okamžitě jsou připravení pálit, ale díky mlze se zvíře oběví až v poslední vteřině. Je pokryto pekelným ohněm a má krvavé oči. Detektivové jsou ochromeni, ale nakonec se vzpamatují a vystřelí po něm. Zvíře je zraněno a to je utvrdí v tom, že to není žádný přízrak.
Ženou se tedy za ním a vidí, jak skáče na sira Henryho. Holmes ale naštěstí vystřelí včas a zvíře zabije. Nechají Henryho tam, aby se alespoň trošku vzpamatoval a vydávají se zpět ke Stapletonovu domu, aby zatkli pana vraha. Jenže v domě najdou jen svázanou paní Stapletonovou. Odvážou ji a ona jim ukáže tajnou cestu doprostřed Grimpenských bažin, kde byl prý přechováván pes. Dojdou tam, najdou v bahně ztracenou Henryho černou botu a usoudí, že Stapleton zahynul v bažině. Dojdou ale až doprostřed a tam najdou starý domek a krabičku s fosforovou mastí, či co to je.
Záhada je rozřešena a Watson s Holmesem se vrací na Baker Street. Uplynulo mnoho času od doby, kdy řešili případ rodu Baskervillů, jenže jsou tu pořád věci, které se musí vysvětlit a tak se Holmes dává do vyprávění. Vysvětluje všechny nejasnosti a objasňuje slepá místa... Poté se oba dva seberou a jdou shlédnout nějákou operu a dát si ve městě večeři.